Proč chodit na jazykový kurz španělštiny?
30. 11. 2010
Protože španělština je super jazyk a Španělsko úžasná země. Dneska už mi to nikdo nevymluví. Je to zvláštní, ale dříve mi jižní národy, jako jsou Italové, Řekové a hlavně Španělé, vyloženě lezly na nervy. Pořád měli tu svojí siestu, neustále se objímali, povykovali, dělali nepořádek, zpívali a nic neřešili. Shodou náhod, jsem se ale dostala do Španělska na workcamp a tohle se úplně změnilo. Pro ty co příliš netuší, workcamp je skvělý způsob, jak se levně dostat do zahraničí a ještě se zlepšit v jazyce. Nejdřív mě teda Španělé děsně štvali, nemohla jsem se zbavit pocitu, že je to jeden velký neorganizovaný španělský chaos a spíš než workcamp velká party. Nikdo pořádně nevěděl co se děje, ale nikdo to nějak neřešil. Než se začalo pracovat, byl čas na oběd. Po obědě se samozřejmě poctivě odpočíval a než jsme se všichni sešli po pauze, byl skoro čas na večeři a po ní se už jen ehm…veselilo. Nemohla jsem si zvyknout, že se nikam nespěchá, nic se nezačne na čas, nikdo nic neřeší, a když řeší, tak se o tom jen mluví a nic nedělá. Časem jsem si, ale přesně tohle zamilovala. Do Prahy jsem se vrátila, tak zvláštně odpočatá, vyrovnaná a spokojená. Netrvalo dlouho a ježdění hromadnou dopravou a ta typická pražská atmosféra mě zase zpátky strhla. Už zase hned ráno nasadím kamenný výraz, běžím do školy, prodírám se davy studentů, nevnímám, koukám do země a běžím ze školy, jen abych to všechno stihla a měla další den za sebou. Už bych zase akutně potřebovala španělskou terapii.
Když jsem jela do Španělska, uměla jsem jen několik slovíček a frází. Po návratu jsem si řekla, že se začnu španělštině věnovat. Doufala jsem, že na vysoké si budu moc španělštinu zapsat. Jenže na našem oboru se učí jen angličtina, to nám prý stačí. Už od prváku jsem si plánovala, jak vyjedu na Erasmus. Na koleji máme snad samé tzv. erasmáky, a co je tak sleduju, vůbec to nemusí být špatné. Občas se přijedou kouknout s malým sešítkem do školy a pak snad stále někde paří. Jestli takhle vypadá studium v Čechách, jak to asi probíhá ve Španělsku? Rozhodla jsem se, že to zjistím. A tak jsem hned a začátku prvního semestru vyrazila na informační schůzku oddělení zahraničních styků. Tam mě totálně uzemnili, prý ať s angličtinou moc nepočítáme, tu umí každý a šance jsou mizivé. Pokud umíme nějaký jiný jazyk, ať radši zkusíme ten. Škoda, že to neřekli tomu, kdo nám vymýšlel studijní plán. Co se destinace týče, měla jsem jasno: Barcelona - Španělsko. Mělo to, ale jeden drobný háček, neuměla jsem španělsky.
Co s tím? Ve škole jsem si kurz zapsat nemohla, a tak jsem se začala poohlížet jinde. Už jsem se jednou přes léto snažila dohánět svoje znalosti angličtiny na kurzu v Tutoru a zabralo to. Takže jsem se koukala i po kurzech španělštiny, kterých vypisovali několik. Začala jsem letním intenzivním kurzem a byla jsem tak nadšená, že jsem pak pokračovala i kurzem semestrálním. Španělština mě vážně chytla. Daleko víc než angličtina. Myslím, že to bylo právě tím, že jsem se ji neučila ve škole. Během kurzů mě to prostě víc bavilo, takže jsem si pak sama doma opakovala, co jsme probrali. A světe div se, dělala i věci navíc, do kterých mě nikdo nenutil. Vyzkoušela jsem i užitečné rady lektora a snažila se být se španělštinou , co nejvíc v kontaktu. Začala jsem poslouchat španělské písničky, koukat na filmy a pokoušela se číst knížky a časopisy. Spíš teda ty časopisy. Pokud se chcete španělsky opravdu naučit, doporučuju si také najít nějaké španělské kamarády, ať všechny ty nabyté vědomosti, můžete procvičit v praxi. Jenom kamarádi, ale nestačí, pokusy o výuku se totiž většinou brzy zvrhnou, takže nějaký ten kurz se hodí. Mně se nakonec hodil dost. Sice mi to dalo ještě trochu práce, ale letos se mi podařilo přemluvit zkušební komisi, že španělsky umím. I když jsem na škole španělštinu nikdy neměla, jsem na tom teď lépe než mnoho mých kamarádů, kteří se ji několik let pracně učili.
A proč se ještě učit španělštinu, než jen kvůli erasmu? Já osobně jsem asi dost zaujatý španělofil, ale některé věci jsou prostě fakt. Všichni si asi ze školy pamatujete, že španělština patří mezi románské jazyky. Já si to pamatuju taky. Stejně mě, ale překvapilo kolik slov je v latině stejných, nebo podobných. Když už vás s latinou trápí dva roky na gymplu a pak se s ní stejně nikde nedomluvíte, je fajn to aspoň nějak využít. Pokud jste se latinsky neučili, nezoufejte, spousta španělských slov se dá odvodit z angličtiny. I Výslovnost je pro nás, na rozdíl od jiných jazyků velmi snadná, v mnoha případech je stejná jako v češtině. Je to také jazyk velmi používaný, v současnosti je rodným jazykem téměř 400 miliónů lidí. Kromě Španělska se s ní domluvíte hlavně v Americe a to v Mexiku, Venezuele, Brazílii, Argentině a dalších zemích, bude se vám hodit i na Filipínách a v Africe. Ve Spojených státech je španělština druhým nejpoužívanějším jazykem.
Pokud rádi cestujete, jako já, španělština se rozhodně hodí, ne každý totiž umí anglicky a pokud člověk ukáže, že alespoň trochu ovládá místní jazyk vždy je to výhoda. Ve Španělsku tedy rozhodně. Doufám, že si tohle nepřečte nějaký Španěl, ale přijde mi, že málokterý národ umí tak špatně anglicky, jako právě Španělé. Mně se osobně znalost španělštiny velmi hodila a jsem hrozně ráda, že jsem s ní začala, teď chodím na kurzy španělštiny pro pokročilé a už se nemůžu dočkat příštího léta v Barceloně.